Přinášíme vám rozhovor s útočníkem Janem Prokopem, který do Jičína přišel před sezonou 2018/2019. Jak se do Jičína dostal a jaké jsou jeho plány, se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Ahoj Honzo, jsi v týmu relativně nový, máš za sebou první sezonu v dresu HC Jičín, pojďme tedy nahlédnout trošku do tvého soukromí a dozvědět se o tobě něco víc. Odkud jsi?

Pocházím z Mladé Boleslavi, kde jsem také hokejově vyrostl, poslední dva roky bydlím přes týden v Hradci Králové, kde studuji vysokou školu.

Jaké byly tvé začátky a jak jsi se vůbec dostal k hokeji?

K hokeji mě přivedli rodiče, pamatuji si, že jsem na zimák chodil s mamkou koukat, jak táta dělá rozhodčího, vždycky mě bral mezi třetinami na led „povozit“, to mě bavilo (úsměv). Poté jsem nastoupil asi ve třech letech do přípravky a u hokeje zůstal.

Co tvé zaměstnání nebo ještě studuješ?

Jak jsem již říkal, studuji v Hradci Králové na univerzitě. Obor filozofie a společenské vědy. Teď si asi hodně lidí klepe na čelo, ale když jsem se rozhodoval o oboru, na který půjdu, uvědomil jsem si, že se kolem sportu motám celý život, takže tam už nějaké to vzdělání mám a potřeboval jsem si trošku odpočinout a vzhledem k tomu, že mi nejde matika, potřeboval jsem nějaký obor, kde se s ní určitě nepotkám.

Jak trávíš volný čas? Sleduješ/provozuješ ještě nějaké sporty?

Většinou dělám věci do školy, pokud zrovna nestuduji, tak hraji na Playstationu FIFU nebo jsem někde s kamarády. Pokud hraje Česká republika, tak sleduju snad všechny sporty, jinak hodně sleduji fotbal, na který chodím s tátou přes 15 let. V poslední době sleduji hodně MMA. Po sezóně provozuji fotbal, tenis a jízdu na kole.

Kde všude jsi hrál a popřípadě jaký je tvůj oblíbený trenér/stadion/tým?

Největší část kariéry jsem strávil v Mladé Boleslavi, po dovršení juniorského věku jsem šel hrát druhou ligu do Kolína, ale kvůli studiu, časové a finanční náročnosti jsem šel do Jičína. Oblíbeného trenéra vyloženě nemám, myslím že každý trenér, který mě vedl mi dal nějaké rady do života a pomohl mi. S některými rád „pokecám“ i dnes. Vyloženě oblíbený stadion nemám, mám radši stadiony, kde je větší hřiště, taky ty, kam chodí diváci. Oblíbený tým je Washington Capitals, kvůli tomu, že jsem je viděl hrát naživo a hraje za ně Ovečkin. Jinak přeju všem týmům, ve kterých jsem byl nebo kde mám kamarády.

Proč jsi přišel právě do Jičína?

Jak jsem, již psal do Jičína vedli mé kroky po ročním angažmá v Kolíně. Na konci sezóny jsem byl unavený z každodenního dojíždění, do toho jsem studoval a bohužel i když jsem v Kolíně dostával nějaké peníze, veškeré výdaje převyšovali tuto částku, takže jsem se rozhodl, že půjdu do časově méně náročné soutěže. Jičín zrovna vyhrál titul, a tak jsem zavolal Dandysovi (Daniel Pletka), jestli by o mě byl zájem v Jičíně, kde jsem znal pár kluků z Boleslavi.

Co považuješ za svůj největší hokejový úspěch?

V mládeži určitě 2.místo na MČR ve 4. třídě, potom 3.místo v extralize mladšího dorostu, kde jsme měli super partu. V dospělém hokeji určitě titul s Jičínem a každé vyhrané derby za univerzitu. (smích)

Jak se ti zde líbí, a jak jsi zapadl do party, která je zde skvělá?

V Jičíně se mi líbí, stadion je pěkný, útulný. Zázemí taky není špatné. Co se týče party v kabině, tak je to parta super kluků, nejsme jen spoluhráči, ale i kamarádi mimo led. Jsem rád, že jsem je mohl poznat. Například s Mikym (Petr Mikolášek) jsem chodil na hospodské kvízy a s Baldou, Hláďou a Kaštym (Radek Nový, Kuba Hladík, Ondra Žalud) teď v létě nastupuji za fotbalové družstvo.

Jaké máš cíle a plány do budoucna?

Momentální cíl mám dokončit studium. Potom uvidím, co bude dál. Určitě bych chtěl dát hrát hokej, ale nikdy nevíte, co přijde.

Honzo díky a ať se daří!